Krajská přehlídka přivítala ve dvou dnech čtrnáct souborů. Přehlídka byla postupová na celostátní přehlídky Dětská scéna, Mladá scéna, Wolkrův Prostějov a Šrámkův Písek.

Domácí Dramatická školička uvedla hned dvě, resp. tři představení.  Soubor Modré haiku zpracoval předlohu litevské autorky Jurge Vilé Sibiřské haiku, příběh z doby 2. světové války, kdy ruští vojáci deportovali celé litevské rodiny na Sibiř do pracovních táborů.  Příběh sledujeme očima malého chlapce Algiska. Ten se společně s rodinou a ostatními vyhnanci učí uniknout každodenním těžkostem s pomocí fantazie a knihy japonských haiku. Tam se také zrodí pěvecký sbor Jablíčka a zpěv pomáhá vyhnancům přežít obtížnou situaci.  Přesto, že většina informací v představení proběhla převážně ve slovech a ne ve vybudovaných situacích, prokázali mladí interpreti pochopení pro obtížné téma.

Soubor Andělky, druhý soubor Dramatické školičky uvedl opět pod vedením Jany Mandlové drobnou inscenaci podle pohádky Aloise Mikulky Hastrmaní princeznička. Dětský soubor pracovat s rytmizovaným kolektivním přednesem, jednoduchými kostýmy a hrou s předměty. Představení bylo příjemným zážitkem.

Z dramatické školičky byl i desetiletý Maxmilián Šimek, který vystoupil s pětiminutovou loutkovou drobničkou ŽABA. Anekdotku, inspirovanou pohádkou J. Kahouna, interpret s radostí, autenticitou a velkou nadsázkou předal divákům.

Tři příběhy z ptačí říše autorů Františka Nepila, Josefa Bruknera a Michala Černíka, čtyři dívky, loutky a živá muzika. To je soubor V budce ze ZUŠ Petra Ebena ze Žamberku, který přivezl do Svitav představení Píp, zob a frnk.

Pro skupinu středoškoláků, soubor KECKY ze ZUŠ Zábřeh, byla inspirací kniha M. Čechové Baletky.  Svoji inscenaci pojmenovali Tanec života a věnovali se tématům, ve kterých se poctivě snažili hledat odpovědi na otázky, které je ve složité době dospívaní zajímají. Představení připravila Lenka Janyšová a ta je podepsána i pod titulem Příběh z Nejdedál, který pro změnu uvedly čtyři dívky ze souboru Veselé zrcadlo z Gymnázia Ústí nad Orlicí. Inscenace vychází z textu Jana Wericha Fimfárum a úpravy Mirka Slavíka a je kombinací vyprávěného a loutkového divadla a byla příjemným pokusem o uchopení Werichovy pohádky loutkovými prostředky.

Utonulá, je lidová balada, kterou ve stylizovaných krojích, v pohybově výtvarné stylizaci se silnou rytmickou složkou a v opakovaných repeticích představili studenti divadelního souboru Čistírna ze ZUŠ Pardubice, který vede Klára Literová. Dvě dívky z téhož souboru, jedna v bílém a druhá v černém (Adéla Valachová a Barbora Němečková), prostřednictvím akce s bílým papírem a bílým plátnem a vlastním poetickým textem rozehrávají osobní výpověď  v autorské inscenaci Vinný ocet. Klára Literová je podepsána rovněž pod dramatizací předlohy Wenjack autora Josepha Boydena. Představení Chanie, rovněž pod hlavičkou souboru Čistírna ze ZUŠ Pardubice zpracovává téma z kanadské historie, kdy indiánské děti byly násilím odebírány rodičům a dávány na převýchovu do internátních škol. Soubor dokázal vypovídat o nelehkém údělu indiánů v Kanadě s citem a pochopením.

Soubor Bez ohledu, nejstarší soubor Dramacentra Bezejména z Liberce našel své téma v Erbenově Kytici. Byla jim volnou inspirací k pohybově tanečnímu scénickému tvaru se zajímavým hudebním doprovodem vlastních hlasů, využívajících lidových nápěvků. Sympatické je, že soubor shledal Erbenovo dílo k vyjádření vlastních pocitů, svou osobitou interpretaci předkládá, ale nevnucuje.

Hudebně – loutková inscenace Modlitba podle scénáře Matěje Šefrny zpracovaná souborem Thea ze Svitav, popisuje dystopický obraz společnosti ovládané umělou inteligencí. Silnou stránkou souboru je práce s písněmi, kterými jsou prokládány přesně pointované loutkové výstupy.

300 mg kofeinu je brněnský soubor fungující druhou sezónu. Inscenace Faust Is Alive pracující především se symboly a metaforami, podle předlohy Lukáše Jeníčka, vypráví stylizovanými divadelními prostředky o bezmoci, neschopnosti něco změnit ve svém životě a dnešní společnosti. Klade si otázky viny a neviny a o schopnosti měnit svůj osud.

Soubor Škeble z Gymnázia Lanškroun inscenoval text svého vedoucího a režiséra Jana Středy Kluziště a Studna. Inscenace je v podstatě edukativní exkurzí do historie místního gymnázia, druhá část volně pracuje s motivy povídky R. Bradburyho The One Who Waist. Studenti plnili zadání režiséra, je ale škoda, že materiál, se kterým pracovali, jim neumožňuje osobitější výpověď o sobě a době, ve které žijí.

Amatérský soubor z Olomouce Divadlo Louise Albicastra uvedlo v režii Petra Venglaře jeho hru Klid uprostřed hluku. Ochotnické představení ani předloha a ani až drastické herectví některých představitelů neumožnilo navázat kontakt s divákem a přinést zajímavý divadelní zážitek. Navíc celé představení byl omyl na přehlídce, která se věnuje dětskému, mladému, loutkovému a experimentálnímu divadlu.

Porota pracovala ve složení Jiřina Lhotská, Zoja Mikotová, Luděk Richter, Jakub Maksymov.

Výsledky přehlídky:

BezOhledu (Dramacentrum Bezejména Liberec): Kytice – doporučení na WP

DS Čistírna (ZUŠ Pardubice): Utonulá – doporučení na WP

Thea (Svitavy): Modlitba – doporučení na ŠP

Úplněnahé Divadlo (Veselí nad Moravou): Bürgermeister náš – doporučení na ŠP

BezOhledu (Dramacentrum Bezejména Liberec): Kytice – doporučení na MS

DS Čistírna (ZUŠ Pardubice): Vinný ocet – doporučení na MS

Maxmilián Šimek (DŠ Svitavy): Žaba – nominace na DS

Andělky (DŠ Svitavy): Hastrmaní princeznička – doporučení na DS

Veselé zrcadlo (Gymnázium Ústí nad Orlicí): Příběh z Nejdedál – doporučení na DS

Úplněnahé Divadlo (Veselí nad Moravou): Bürgermeister náš – nominace na LCH

Maxmilián Šimek (DŠ Svitavy): Žaba – doporučení na LCH

Jiřina Lhotská