Share This Article
Na začátek musím říct, že jsem si z festivalové soboty odnesla spoustu krásných dojmů. Představení byla celá řada a skutečně nevím, kde začít. Zhlédla jsem jak tradiční loutkové divadlo amatérského souboru Nástup, tak stínové divadlo souboru Popcorn z Jaroměře. Pokračovalo se přes sólo vystoupení souboru Prostě Hanka až ke komornímu představení Domů.
Sobotní divadelní maraton
Právě představení Domů bych chtěla věnovat pozornost, neboť mě okouzlilo. Účinkující soubor PastaBasta pochází z Brna a jeho dvě mladé loutkoherečky používají jako loutky figurky člověče nezlob se. Vše tedy bylo v měřítku těchto figurek, které měly dokonce malinké noviny na magnetu či tvořili svatební pár. Další kulisy byly vytvořeny z keramiky, z drátků a ze dřeva, vše jednoduché a čisté. Domů vypráví příběh o hledání domova, uprchlictví a s ním spojenou ztrátou bezpečí. Myslím si, že i nejmenší diváci příběh pochopí, protože zkrátka, v jednoduchosti je krása. Dětskými otázkami jako: „A mami, budeme pak mít zase zahradu?“ je řečeno vše. Velmi jsem ocenila, že příběh byl proložen objektivními fakty o migraci a čtenými novinovými titulky. Navíc konkrétně nepoukazoval na část světa, ve které se příběh odehrává, neboť migrace se děje všude, ať už z důvodů přírodních katastrof či válečných konfliktů.
Po skončení odpoledních představení následoval loutkářský průvod od divadla až do Klášterních zahrad. V průvodu spolu s návštěvníky šly i vizuálně zajímavá nafukovací zvířata nesená souborem Teatro Oculus. Ulice Chrudimi byly najednou plné lidí a dětí. Všichni mířili do Klášterních zahrad, kde před setměním vystoupili akrobaté téhož souboru, opět s obřími nafukovadly. Velmi příjemné bylo prostředí parku a hřiště, kolem kterého si posedaly děti, jež nadšeně sledovaly barevná vznášející se zvířata. Pro děti tím zajisté bylo představení poutavé, dle mého názoru však právě tato nafukovadla byla více rušivá a nenechala vyniknout samotným akrobatickým číslům. Akrobatky na šále a na hrazdě, salta, přemety a různá balanční cvičení. Provazochodec mi nemohl nepřipomenout kouzelníka Arnoštka, postavu z Rozmarného léta. Opravdu obdivuhodné výkony. Jen škoda, že obrovité nafukovačky se často objevili přímo ve výhledu, jako by chtěli akrobaty jistit, takže jsem z čísla neměla nic.
Ani po setmění program nekončil. Po desáté hodině v sále divadla K. Pippicha začínalo představení Emil čili o Háchovi z pražského divadla D21. Nečekala jsem kolik lidí bude mít o toto představení zájem, a tak jsme se museli protlačit až ke vchodu a doufat, že na nás zbude místo. Foyer bylo úplně plné, takže bylo těžké dostat se dovnitř i se zakoupenými vstupenkami. Představení sklidilo úspěch, kdybych ho však mohla vidět znovu v dřívějších večerních hodinách, vůbec bych se nezlobila. Lehká ztráta pozornosti po celém dni sledování představení byla znát.
